Tradiční dvoudenní semináře v ekologickém centru Sluňákov v Horce nad Moravou
Sluňákov 2013 - Agroekosystém - příležitost ke spolupráci ve prospěch člověka a přírody
Ve dnech 26. – 27. února proběhl již tradičně v Ekologickém centru města Olomouc SLUŇÁKOV v Horce nad Moravou "sluňákovský seminář".
Jeho tématem bylo seznámit účastníky s možnostmi využití nejrůznějších vztahů, které probíhají v agroekosystémech tak, aby měl člověk zajištěnou kvalitní úrodu a současně svojí činnosti prospíval prostředí, ve kterém hospodaří.
Sluňákov 2012 - Šlechtění polních plodin a pěstování osiv s ohledem na biodiverzitu
Tradiční „Sluňákovský“ seminář Bioinstitutu v Horce nad Moravou se letos ve dvou lednových dnech věnoval problematice šlechtění polních plodin a pěstování bioosiv, mimo jiné i s ohledem na biodiverzitu v ekologickém zemědělství. Dostupnost bioosiv je u nás 
dlouhodobě limitujícím faktorem rozvoje ekologického zemědělství. Hledání příčin a řešení problému se prolínalo oběma dny semináře.
Ohlédnutí za seminářem - pohled Radomila Hradila
Sluňákov 2011 - Ekologické zemědělství a změna klimatu
Nabízíme Vám krátké ohlednutí za čtvrtým ročníkem dvoudenního semináře, který se již tradičně konal v Ekologickém centru města Olomouce Sluňákov v Horce nad Moravou – ve dnech 15. – 16. února 2011. Jeho tématem bylo Ekologické zemědělství a změna klimatu.
Málokterá lidská činnost v sobě souvisí s tolika obory jako zemědělství. Zemědělec pěstuje polní plodiny, hospodaří na loukách, pastvinách či v sadech, chová hospodářská zvířata – to se od něj samozřejmě očekává. Každý z nás ale tuší, že nejde „jen“ o prosté naplnění našich hladových žaludků. Znalosti o tom, do jaké míry souvisí zemědělská činnost s klimatem, erozí půdy, vodou v krajině, vytvářením místních vztahů a genia loci, si jistě uvědomil každý účastník semináře.
Sluňákov 2010 - Půda – význam, ochrana a péče a Přírodní zahrady
Třetí ročník dvoudenního semináře v ekologickém centru Sluňákov v Horce nad Moravou u Olomouce, a který se konal ve dnech 16. – 17. února 2010, připravil Bioinstitut na téma „Půda – význam, ochrana a péče“ a „Přírodní zahrady“. Stav půdy je v současné době téma, které nás pálí. Kromě téměř každodenních záborů půdy pro výstavbu nejrůznějších „nezbytných“ staveb dochází k její degradaci - klesá půdní úrodnost, větrná a zejména vodní eroze připravuje o obrovské množství jednu z nejcennějších složek přírody. Bioinstitut tedy pozval několik odborníků, aby každý z nich ze svého pohledu účastníkům semináře představil hrozby vztahující se k zemědělské půdě, i možnosti péče o ni.
Seminář zahájil Bořivoj Šrapatka z Olomoucké univerzity, a jeho příspěvek byl uveden otázkou „Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice?“ Odpověď potvrdila to, čeho si může i laik všimnout na doslova vybělených lánech orné půdy – něco se s půdou děje. Nešetrné zemědělství zapřičiňující vodní erozi ohrožuje již 54% orné půdy. Scelování pozemků, ztráta zeleně, nesprávné hnojení a nevhodná agrotechnika způsobuje, že voda se v krajině nezadrží, odtéká a odnáší úrodnou část půdy s sebou. Na polích zůstává neúrodná vrstva „mrtvé“ půdy. Krajina se stává agrární pouští. Větrná eroze je dalším důsledkem špatného zacházení s půdou, postihuje přibližně 10% orné půdy. Zmíněny byly další problémy postihující půdu, jako je acidifikace (okyselování), dezertifikace, ztráta půdní úrodnosti související především s úbytkem organické hmoty apod. Tým pracovníků olomoucké univerzity pod vedením prof. Šarapatky dnes pracuje na stanovení indikátorů kvality půdy s tím, že je nezbytné postihnout co nejvíce souvislostí, které ji podmiňují. Výsledky výzkumů by měly být promítnuty do zemědělské praxe tak, aby se začalo s půdou zacházet šetrněji, dokud je ještě čas. Na kvalitní zdravé půdě závisí život rostlin, živočichů a v konečném důsledku člověka samotného. Závisí na ní náš život!
Sluňákov 2009 - Voda v krajině a ekologický chov včel
V ekologickém centru Sluňákov v Horce nad Moravou proběhl opět zajímavý dvoudenní seminář. Bioinstitut tentokrát přilákal zájemce o téma voda v zemědělské krajině a ekologický chov včel. 17.-18. února 2009 dorazilo na Sluňákov 48 účastníků. Seminář uspořádal Bioinstitut, o.p.s. za podpory grantu z Islandu, Lichtenštějnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
První den se věnoval tématu vody z různých úhlů pohledu. Prof. Šarapatka z Univerzity Palackého v Olomouci zabrousil do problematiky udržitelných systému zemědělského hospodaření ve vztahu k vodě v krajině. Představil poslední výsledky výzkumů, které se zabývaly znečištěním vodních zdrojů zemědělskou činností a problematikou eroze půdy. Doporučení, které z přednášky vyplynula zahrnovala zejména protierozní opatření, oživení zemědělské půdy a akcentovala nutnost návratu rozptýlené vegetace do venkovské krajiny. Zde navázal Ing. Milan Kouřil z MZe, který se snažil osvětlit aktuální situaci kolem zavedení krajinných prvků do novely zemědělského zákona, které by mělo zajistit jejich větší ochranu. Také nastínil pravděpodobný vývoj dotační politiky, kdy tyto prvky již nadále nebudou zemědělcům „vystříhávány“ z registru pozemků v LPIS.
Velmi zajímavá přednáška se nesla v duchu klimatických změn od RNDr. Jana Pokorného ze společnosti ENKI, který se zabýval otázkami vlivu změn v zemědělské krajině na globální oteplování Země, problematikou odvodnění krajiny a důležitostí rostlin, zejména stromů, pro mikroklima daného území. Vyzdvihl možnost aktivního přístupu, k tomuto pro běžného člověka dost abstraktnímu problému, který má však na zemědělství velice zásadní dopad. Zdůraznil, že stromy zajišťují obrovský výpar vody a výrazně tím vyrovnávají teploty v čase i prostoru. Každý člověk má tedy možnost aktivně ovlivňovat své mikroklima v okolí a také přispívat k zadržování vody v krajině. Tomuto zajímavému tématu se budeme v některém z příštích čísel Zpravodaje podrobněji věnovat.
Seminář doplnila krátká vycházka po okolí ekologického centra, kterou vedla Ing. Olga Žerničková z CHKO Litovelské Pomoraví. Seznámila účastníky s revitalizačními projekty v okolí Sluňákova a aspekty říční krajiny v CHKO.
Odpoledním programem zakončil Ing. Radomil Hradil příjemným putováním po říčce Rokytce ve středočeském kraji. Byl to velmi citlivý příběh o jedné říčce, která se v průběhu let měnila zásahem lidské existence.
Druhý den již přilákal mnoho zájemců o včelařství, kde se diskutovala dnešní kritická situace s úbytkem včel. Radomil Hradil uvedl účastníky do základních nezbytných funkcí včel pro zdravé fungování krajiny a rovněž důležitosti vyvážené diverzitní krajiny pro život včel. Doktor Antonín Přidal z MZLU Brno otevřel účastníkům semináře fascinující říši včel a podělil se o své hluboké znalosti z ekologie opylovatelů. Zdůraznil nesmírně důležitou roli včel pro zemědělství, ale i pro divokou přírodu: „ Kdyby z krajiny vymizely včely, převládly by v ní brzy rostliny větrosnubné – hlavně trávy, pestrá květena by postupně zanikla a příroda by zjednotvárněla“, uvedl. Kromě toho je podle něho včela významným bioindikátorem kvality životního prostředí, jelikož citlivě reaguje na jeho znečištění. Celý seminář zakončil poradce pro ekologické zemědělství Ing. Roman Rozsypal, který shrnul zásady ekologického chovu včel a pravidla pro certifikaci včelích produktů v biokvalitě.
Sluňákov 2008 - Funkční biodiverzita a biodynamické zemědělství
Hlavní téma semináře, který se konal 4.-5. 2. 2008, byla funkční biodiverzita a biodynamické zemědělství. Přijelo 52 úřastníků a 9 přednášejících, včetně kolegů z norského Bioforsku.
